I když škola a vzdělání jsou hlavními důvody mého pobytu v Holandsku, a zároveň tomu tak bylo i ve Švédsku a Číně, o univerzitních záležitostech se zde nevyjadřuji. Možná je to způsobeno tím, že škola zaplňuje většinu mého dne, a tak chci ve zbylém čase psát o něčem jiném. Na druhou stranu se nedá říct, že by nebylo o čem psát.
Dnes chci zmínit jakousi prestiž, kterou cítím z své stávající instituce. První indikace přišla ještě předtím, než jsem vůbec na Utrecht University začal studovat. Když jsem se v létě připravoval na začátek školního roku, univerzita nám (přijatým studentům) poskytla nahrané přednášky pro doplnění znalostí. Jedna mladší přednášející mě zaujala, také díky krásnému přízvuku, který byl bezpochyby britský. Tak se dívám na její CV a samozřejmě studovala v Anglie. Ale ne jen tak někde, ale v Oxfordu. Tato milá přednášející patří k jedné z hlavních vyučujících našeho oboru (Toxicology and Environmental Health). Dokonce jsem zvažoval, že bych dělal závěrečnou práci v jejím týmu. Co mě zaujalo na jejím resumé ještě víc byla posloupnost jejích kroků v získaném vzdělání – bakalář v Utrechtu, magister v Oxfordu, a poté zpět do Utrechtu. Asi si říkáte, proč zmiňuji něco takého a proč by to mělo být zajímavé. Mě nikdo z Oxfordu předtím neučil, ale je to zajímavé hlavně kvůli tomu, že tato osoba nebyla poslední.
Nedlouho po začátku semestru, když se ještě mohly provozovat normální aktivity, jsem šel hrát squash, protože zdejší tým pořádal “open club night”. Dám se do řeči s organizátorem. Byl to Španěl, ale mluvil jako rodilý mluvčí. A také, že ano. Studoval v Anglii, protože jeho matka pochází z UK. Můžete hádat, kde studovat…Oxford, v Utrechtu nyní dělá doktorát v oboru chemie. První dva příklady jsou záležitostí minulého podzimu, co mě ale přimělo toto téma opět načít je přednášející, který je vedoucím vyučujícím mého nového předmětu – Neurocognition of memory and attention. Jako i v předešlých případech, i jeho prozradil přízvuk. Má totiž jedinečnou a velmi britskou výslovnost slova “schedule”. Tento chlapík pro změnu pracoval nějakou dobu v Cambridge.
Co chci těmito příklady vyjádřit? Osobně mě těší mít možnost se vůbec s takovými lidmi setkávat. Mohli bychom přemýšlet nad tím, proč se vrátili do Utrechtu, ale na samotném faktu to nic nemění. Sami si odpovězte, kolikrát jste se na své univerzitě setkali s přednášejícími s obdobným akademickým profilem. Prestiž nemusí nutně odrážet schopnost poutavě přednášet nebo ztělesňovat kvalitu. I tak je to signál světu a také signál pro studenty. Svým způsobem jde o něco, čemu se dnes říká networking. Znát ty správné lidi a mít dobré informace bylo vždy hodnotné. I proto se studenti snaží dostat na Harvard nebo Cambridge, kde se vám otevírá svět nových možností. Univerzitní život není jen o výuce a jako u mnoho dalších věci, jde o to, jakým lidmi nebo prostředím se necháte obklopit.
Ať už si o prestiži myslíte cokoliv, jakým štítkem jsou věci označené hraje roli. A platí to nejen u věcí, ale u lidí zrovna tak. Přidělování nálepek, škatulkování a zobecňování je nástroj, jak se ve světě orientovat. Jinak to ani nejde. Studovat na prestižní škole je jedna z nálepek. Prestiž nutně nezaručuje kvalitu, ale je to signál.