vzpomínky na Švédko a Čínu
Dneska bych se rád zmínil o nostalgii, která mě nečekaně zasáhla před cca dvěma týdny. Věta, která by se hodila použít je: “padla na mě nostalgie”, což vyjadřuje konotaci samotného slova nostalgie. Za normálních okolností je nostalgie něco, co nás činí spíše nešťastnými. To ale nebyl můj případ. Tentokrát jsem si tento pocit užíval. Bylo by asi dobré vysvětlit, o co přesně šlo, že?
Již si nevzpomenu na pořadí následujících událostí, a tak začnu popisem událost, která je spojená se vzdálenější historií. Jelikož v těchto dnech není do čeho píchnout, objednal jsem na internetu deskovou hru, abychom se spolubydlícími vyplnili volné chvíle nějakou společenskou aktivitou. Svými spolubydlícími myslím hlavně Joyeho, který má také rád deskové hry a vůbec je jediný, s kým se bavím. Objednal jsem hru Bohnanza, kterou jsem si oblíbil ve Švédsku. Protože jsem objednal verzi v aj, dodání trvalo několik týdnů. Tím pádem se doručení této hry, kterou budu mít navždy spojenou s pobytem ve Švédsku, sešlo s další nostalgickou událostí. V té hraje hlavní roli moje další spolubydlící. Kdo jiný než Číňanka Sharon. I když je k vidění více než na začátku, styk s námi stále omezuje na nutné minimum, což zahrnuje přípravu jídla v kuchyni. Schválně nepíši vaření, protože Sharon si vaří z vetší čísti ve svém pokoji. I tak jsem měl to štěstí a narazil jsem na ní při porcování ryby. Ptám se, kde jí koupila. Moje otázka byla spíše snaha o konverzaci. Odpověď mě až tak nezajímala, protože jsem věděl, že Sharon nakupuje online.
Nevím, co přesně jsem čekal, ale vlastně bylo z mojí strany naivní si myslel, že by nakupovala na nějaké normální webové stránce. Dozvěděl jsem se totiž, že rybu a všechny potraviny nakupuje přes čínskou aplikaci. Hned jsem si vyžádal jméno. Prý mi ho pošle, aplikace je i v angličtině. Jak tato příhoda souvisí s nostalgií? Jde o to, že v Albertu nebo jiném supermarketu nenajdete pravé čínské produktu, i když se tak budou tvářit. Asijská kuchyně mi vždy chutnala, a když jsem byl v Číně, tak tamní jídlo bylo mojí hlavní neřestí. Proto jsem byl nadšený, když jsem na té stránce uviděl mně dobře známé potraviny. Nejde zde pouze o samotné produkty, ale především co za vzpomínky ve mně pohled na ně vyvolává. Tím mám na mysli místa nebo situace, kdy jsem se s danou věcí poprvé setkal nebo jí ochutnal, a nebo s kým jsem v té chvíli byl. O pár dní později jsem se Sharon ptal, jak se o té stránce dozvěděl. Na to jsem dostal vtipnou odpověď: “každý Číňan tady o ní ví”.
Rozhodně to není náhoda, protože tato služba funguje pouze v Německu, Nizozemsku a Belgii. Již před příjezdem do Holandska jsem od kamarádů věděl, že je zde hodně čínských studentů. Situace v Německu je podobná. Tam jezdí Číňani dělat doktorát.
Z obou příhod jsem měl dobrý pocit. Díval jsem se na minulost pozitivně a byl jsem vděčný za tyto okamžiky – za to, že jsem mohl něco takového prožít a také jsem si uvědomil, že mít na co vzpomínat je důležité. Nemá cenu se za minulostí moc ohlížet, ale tyto zážitky ve mně budou navždy. Dokonce i fakt, že nyní píši tyto řádky je součástí příběhu. Zároveň si myslím, že doba, kterou právě procházíme k nostalgii přímo vybízí, a tak doufám, že i ostatní se dokáží z minulosti více radovat, než se jí trápit. Nutno dodat, že mně v tomto ohledu pomáhá špatná paměť, takže mám očividnou výhodou negativní události přehlížet. S tím asi do jisté míry souvisí můj um přitahovat průšvihy, protože ty předchozí již na paměti nemám, a tak se vrhám do nových.